MS Brno 2014 aneb jaký je můj největší zážitek z Brna?

Autor: Pavel Mecerod| Datum: 25. 6. 2014| Rubrika: Neregistrovaní| MS Brno 2014| Sezona: 2013-14

Když dostávám tuhle otázku, přemýšlím a začínám více chápat známé filmové herce, jak těžce se jim odpovídá na podobnou otázku, třeba „prosíme o nějakou příhodu z natáčení“. Vzhledem k tomu, že jsem se věnoval přípravě MS více jak rok, a stále pro mě ještě činnost kolem MS neskončila, zážitků a vzpomínek je opravdu mnoho.

Vzpomínám, jak si na samém začátku prohlížím několik návrhů log MS Brno 2014 a jsem rád, že v hlasování vítězí můj favorit. Vznikají webové stránky k MS, ze kterých se usmívají členové přípravného výboru a zároveň je jim-nám, na úvodní stránce odpočítáván neúprosný čas do zahájení MS.

Velkým zážitkem byla i pracovní cesta do německé firmy FUNK, dodavatele drah a technologie na MS v Brně.

V čase, kdy se MS nezadržitelně blížilo a dostavovalo se napětí i únava, mně dělalo radost, když jsem v Brně potkával polepené šaliny (tramvaje) a billboardy s reklamou připravovaného MS.

Nebo také, když se podařila organizačně náročná, propagační akce v obchodní galerii Vaňkovka, kde si na instalované minidráze vyzkoušelo zahrát kuželky spousta lidí včetně známých sportovních osobností, kterým asistovali rosické „mladé naděje“.

V mých vzpomínkách ještě MS nezačalo a už jsem vyjmenoval spoustu zážitků. Samozřejmě v průběhu MS jich bylo nejvíce, nebo alespoň nejvíce těch emotivních. Třeba jen samotné slavnostní zahájení, kdy prezident NBC, při vstupu na „scénu“, ve skvělé atmosféře prohlásil, že si připadá jak v televizní „šou“ Eurovize, což beru jako pochvalu všem, kteří se na přípravě podíleli.

Letitého kuželkáře, jako jsem já, samozřejmě zajímají sportovní výkony na drahách. Takové zážitky zůstanou v mé paměti nesmazatelně zapsány – na vlastní oči vidět, s jakou lehkostí se dá vytvořit světový rekord v podání Tamase Kisse a nebo třeba i možnost osobně hodnotit s Vili Zavarkem jeho neúspěch. Skvělé bylo sledovat účinkování českých hráčů a hlavně hráček za hlasitého a férového fandění českých fanoušků.

Avšak můj největší zážitek z MS, a teď se teprve dostávám k podané otázce, bylo sledovat Lucku Vaverkovou, jak postupuje ve sprintu, po nervech drásajících bojích, až do finále. A to ještě musím říci, že mezi jednotlivými zápasy zvládla pomáhat i nám pořadatelům. A pak přišlo to zmíněné finále za přítomnosti kamer nejen ČT sport, což je pro mě také velkým zážitkem. Dvouhodinový přímý přenos z kuželkářského sportu se hned tak nevidí. Ale zpátky k zážitku číslo jedna a to finále sprintu žen, kdy Lucka opět dospěla k rozstřelu, posledním hodem hodila hodovku, a zdálo se, že je dobojováno. Soupeřka musela hodit také hodovku a co myslíte – „měla ji tam“. Přišel na řadu druhý rozstřel a to už stejně všichni znáte. Lucka je mistryní světa. Umocnění tohoto nezapomenutelného zážitku bylo v tom, že jsem ten den předával za organizační výbor ocenění hráčkám a hráčům na stupních vítězů právě já. Zlato ten den patřilo Čechům a Slovákům. Přesněji Slováku Ivanu Čechovi v kategorii mužů a hlavně Češce, rosické odchovankyni, kamarádce, Lucce Vaverkové, což jsem si jako předseda rosického klubu náležitě užil. Skvělé. I nyní při psaní tohoto článku mi naskakuje „husí kůže“.

Avšak nedá se zapomenout na celou krásnou sportovní halu, která se mi na měsíc stala domovem, na náš hlavní stan (kancelář), kde jsem s vynikajícími kolegy trávil čas a řešil různé příjemné, někdy i napjaté situace. Rád vzpomínám na nové známé a kamarády, které mi MS přineslo.

Málem bych zapomněl na jednu vzpomínku, která zůstane v mé paměti. Když se řekne MS Brno 2014 naskočí mi anglické slůvko Happy. Je to název skladby, která byla skladbou MS. Jakmile zazní třeba z rádia skladba Happy od Pharrella Williamse, okamžitě mě to přenese zpět do skvělé atmosféry haly při Mistrovství světa v kuželkách v květnu 2014, na kterém jsem se rád podílel coby jeden z pořadatelů.

Za KK Slovan Rosice
Pavel Mecerod, předseda klubu